Díky, pane Lado

24. září 2013 v 21:12 | Meduňka |  Kočičiny
Čičííí, čičííííí, Mikešku, čičiči ná! Ani se nehne. Dál soustředěně číhá u jezírka na karáska a černý kožíšek se mu v slunečních paprscích krásně třpytí. Fajn, nechceš, sním to klidně sama. Ty rybu stejně nechytíš, leda tam zas spadneš. Hovím si v zahradním lehátku a uždibuju tvarohovej závin, vedro je fakt děsný, únavný, chce se mi spát, zívám…

"Dobrý den vinšuju, tak já bych si, panímámo, kousek toho štrůdlu dal."

Fuj, jsem se lekla! Ten kocour najednou stojí na zadních tlapkách přímo vedle mě a mluví!? Pomoc, z horka mi hráblo! Vždyť on má dokonce i boty! Halucinace! Zalapám po dechu a zablekotám:
"To- to- to jsi ty Mi-ke-ši?"
"Ano, jsem to já, Mikeš Ševců z Hrusic, vy mě znáte?"

Ahá, v pohodě, já totiž spím a tohle je sen, krásnej sen…

"Jasně, že tě znám, moc dobře tě znám, přece z Ladovy knížky, jako malá holka jsem ji dostala od Ježíška. Jak já ji milovala! Tvoje příběhy jsem tolik prožívala, jé, já se nabrečela, když jsi tenkrát rozbil babičce ten krajáč se smetanou a odešel jsi proto do světa. Hele, a jak tě ukradli cikáni, to bylo napínavý! Četla jsem tu knížku pořád dokola a tahala ji všude s sebou. Stále ji mám, už je celá ohmataná a umaštěná, i moje děti ji četly! Vždyť ty jsi nejmilejší hrdina mýho dětství! Víš, kočky jsem měla od malička strašně ráda, a u nás doma pak prostě musel být vždycky černý kocourek, co se jmenoval po tobě, Mikešku…"

A celá dojatá ho hladím po hlavičce a cpu mu zbytek závinu do ranečku.

ŠPLÍCH! Co je…co to…nojo, tak jsem zaspala další neúspěšnej rybářskej pokus toho našeho chlupatýho halamy. Právě si vytřepává vodu z kožichu, koukám, zahučel do ní až po bříško, trouba. Čičíí, čičičíí ná, pojď si dát aspoň buchtu…jejda..teď tu byla, kam zmizela?

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 drapkem drapkem | 25. září 2013 v 7:28 | Reagovat

Krásný sen, krásná povídka,lelek

2 Aliwien Aliwien | E-mail | 25. září 2013 v 10:13 | Reagovat

Přečetla jsem už docela hodně soutěžních povídek, ale tato je teprve druhá, která čerpá z české literatury. A to je moc dobře.  Je to hezky napsáno. Taky jsem přispěla svou troškou do mlýna.  Zkus mrknout na alenkawien.blog.cz.

3 olliva1 olliva1 | 25. září 2013 v 13:28 | Reagovat

To je mily. I ten novy blog :o)

4 Murča Murča | 25. září 2013 v 20:23 | Reagovat

Super! Krásně napsáno. Umí to pohladit po duši a polechtat na bránici.Vzácná kombinace. Bezva prodlužovák :-D

5 madmed madmed | 25. září 2013 v 20:44 | Reagovat

Děkuju vám všem za tyhle pozitivní komentáře,jupííí! :-)

6 Rony Rony | Web | 28. září 2013 v 11:44 | Reagovat

Moc moc krásný :)) mám hrozně ráda Mikeše a teď máme černou kočičku, tak se mi konečně splnil sen :)
A máš šanci na vítězství :) Už jsem z těch všech Harry Potterů a Belly Swanové atd. úplně hotová, jak tak čtu ostatní :D
Ať žijou Čechy a klasika :)
Já jsem přispěla klasikou světovou, je to trošku horor, mrkni ke mně, jestli chceš :)
A tvůj Mikeš mi dnes opravdu vykouzlil úsměv na tváři. :)

7 madmed madmed | 29. září 2013 v 21:57 | Reagovat

:-)

8 M. M. | Web | 25. října 2013 v 16:05 | Reagovat

Taky jsem psala o Mikešovi ;-)

9 madmed madmed | Web | 27. října 2013 v 21:00 | Reagovat

A napsala to bezvadně! [8]: ;-)

10 Koník Koník | E-mail | Web | 18. listopadu 2013 v 18:00 | Reagovat

Mikeš, pan Lada? Ozaj. Čas od času se hodí vytáhnout paty z blogochlívku a trošku se toulat. Velmi přívětivé čtení. :-)

11 KattyV KattyV | Web | 7. května 2014 v 20:04 | Reagovat

Uá, jak mi to připomíná mne jako malou holku. Taky jsem Mikeše tahala všude s sebou. Ještěže to byla poctivě udělaná kniha v pevných deskách. Dnešní brožované lepené knihy by se dávno rozpadly. A stejně jako ty mám kočky ráda dodnes. I když ty mé nejsou černé. Jen jednou jsem málem adoptovala černé kotě, ale pak se ukázalo, že je sousedovic. :-D

12 mad Med. mad Med. | Web | 8. května 2014 v 20:56 | Reagovat

[11]: Moje vydání Mikeše je z r.1974. Desky samý flek, listy zažloutlé, ale vazba drží! Kdežto Při čtení Harryho Pottera jsem jednou usnula a asi jsem na té knížce nějak blbě ležela a ráno postel plná vypadaných listů! :-D Joo, bez kočky už si nedovedu domov vůbec představit. Díky za komentář! ;-)

13 Regi Regi | E-mail | Web | 22. května 2014 v 17:30 | Reagovat

Tak jsem tady zabrousila a koukám, že mne předběhla sousedka Katty. :-) Konečně jsem taky z tvého profilu zjistila, že ti můžu říkat Meduňko. Příjemné povídání a moc hezký kocourek. Asi se budeš smát, ale my máme úplně stejnou kočičku Číču. Fakt nekecám, Klidně pošlu fotku jako důkaz ;-).

14 mad Med. mad Med. | Web | 22. května 2014 v 20:26 | Reagovat

[13]: :-D  :D  :-D  :D No já se směju, radostí, kterou mám z toho, že ty jsi zřejmě taky "kočkomilka" a to jsou ti nejlepší lidé!:-D Neboť neznám nikoho, kdo má kočku a je špatný člověk. A černé kočky jsou magické (tedy ne že by jakkoli barevné nebyly), a samozřejmě ti věřím. ;-)

15 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 16:52 | Reagovat

Postupně pročítám tvůj blog a vždycky najdu něco úúúúžasného, jako je třeba tohle :-)
Ale u tebe je úžasné úplně všechno. Máš můj obrovský obdiv a respekt:-)

16 Meduňka Meduňka | Web | 18. listopadu 2015 v 17:37 | Reagovat

[15]: Tohle je moje jediná povídka, psala jsem to jen kvůli blogerské soutěži a to jen proto, že měla určený počet znaků :D
takže krátká.
No moc děkuju, ale takovou chválu si nezasloužím ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama